Základní parametry
Nepřeceňujte prosím význam výrobci uváděných technických parametrů. Výsledný zvukový projev má s nimi zpravidla jen velmi málo společného. Navíc i tyto údaje jsou již dávno spíše marketingovou záležitost
Frekvenční (kmitočtový) rozsah
udává, jaké kmitočty je systém schopen reprodukovat. Neudává ovšem, JAK je dokáže reprodukovat.
Lidský sluch v mladém věku je schopen registrovat zvuk cca v rozsahu 20 - 20.000 Hz. Toto je také rozsah s jakým se vyrábí CD nosiče. Kdyby si výrobci zejména v tomto parametru tolik "nevymýšleli", dalo by se říct, že čím širší rozsah, tím lepší sluchátka. Takto se dá bohužel jen říci, že tento parametr u sluchátek FAKTICKY neznamená skoro nic. Bohužel.
Impedance
je u sluchátek zpravidla definována jako elektrický "odpor" jednoho měniče při kmitočtu 1 kHz.
Tento údaj není kvalitativním měřítkem, takže jej výrobci můžete klidně věřit, navíc je poměrně jednoduše ověřitelný. Velikost impedance má vliv (společně s citlivostí) na to, jak hlasitě budou sluchátka hrát, resp. k jakému zdroji zvuku jsou vhodná. U přenosné techniky, kde jste omezeni nevelkým zdrojem energie, nacházejí uplatnění sluchátka s nízkou impedancí (řekněme 16 - 80 ohmů). Naopak u "černé" či profesionální techniky je zvykem používat sluchátka s vyšší impedancí (řekněme 80 - 300, u rozhlasové techniky i 600 ohmů). Neberte to ale prosím jako dogma. Stejně jako existují studiové modely i s velmi malou impedancí, jsou i miniaturní sluchátka (většinou špičkové modely) třeba se 150 ohmů.
Trochu zjednodušeně: použijete-li sluchátka s velkou impedancí na přístoji s malým výstupním výkonem, je dosti pravděpodobné, že nebudou hrát dostatečně hlasitě. V tomto případě byste např. museli použít sluchátkový zesilovač. S impedančním přizpůsobením sluchátek se dají podniknout docela zajímavá kouzla, která již překračují toto stručné seznámení.
Citlivost
resp. u sluchátek mnohem výstižnější účinnost, zjednodušeně znamená, jaký akustický tlak (ozn. jako SPL) sluchátky vytvoří "v uchu", když je budíme signálem o určité velikosti. Opět tento parametr musí být doplněn podmínkami měření, tj. kmitočtem a (to hlavně) velikostí budícího signálu. Bez toho nelze spovnat více sluchátek mezi sebou. Obvyklými hodnotami "buzení" je mW a V. Samozřejmě nedávají stejné hodnoty citlivosti.
Jak se jistě dát z pojmenování parametru usoudit, čím vyšší udávaná citlivost, tím větší účinnost akustického měniče, tím vyšší hlasitost.
Zkreslení
se udává v procentech (%) a velice zjednodušeně jde o to, jaká část výsledného zvuku neodpovídá signálu, který do sluchátek pustíte. Samotné české označení tohoto parametru je více než výmluvné.
U sluchátek budete tento údaj většinou hledat marně. Pokud je již uvedenem, je nutné, aby jej doplňovaly i podmínky, za kterých je zkreslení měřeno, tj. kmitočet a "budící" výkon (ev. akustický tlak). Zkreslení pod 1 % lze označit jako velmi dobré. Špičkové modely uvádějí i hodnoty pod 0,1 %.
